Před dávnými časy se jeden mladý hajný vydal na obchůzku pralesního revíru. Byl horký den a záhy ho přepadla únava a ukrutná žízeň. Nebylo mu však dáno ji ukojit, protože jakmile se sklonil ke spásné studánce, aby nabral svěží vodu do dlaní, vrhl se na něj mohutný medvěd. Mládenec byl velice silný a po krátkém zápase dokázal povalit zvíře na zem. Už už chtěl vrazit nůž do srdce huňaté šelmy, když uslyšel: Pramen, který jsi nalezl, vysychá, ale pokud mi daruješ život, ukážu ti za odměnu vodu bohatší a chutnější. Hajný ohromeně užasl a pustil medvěda, který jej zavedl k tichému palouku plnému květin, kde prýštila voda se zvláštní vůní. Na radu chlupatého průvodce pil vodu pomalu a vychutnával si její osvěživou chuť. Zakrátko únava mládence zcela opustila a už čilý chtěl neobvyklému tvoru poděkovat, ten však zmizel v houští. Přilákáni pověstmi o mimořádné vodě, začali sem brzy přijíždět lidé i ze vzdálených končin, aby potvrdili její spásné účinky. Kolem palouku se vytvořila osada, která byla po letech nazvána Polanice, a místo památného setkání připomíná socha medvěda.